„Izrael má volnou ruku“: v Gaze, nejisté důsledky války v Íránu a na Blízkém východě

Pásmo Gazy je odříznuto od světa. Deset dní od zahájení americko-izraelské operace proti Teheránu se pozornost soustředila na Írán, Libanon a Izrael, stejně jako na státy Perského zálivu, kde zuří válka.

Pozornost se automaticky odklonila od palestinské enklávy, což vyvolalo obavy obyvatel Gazy, že mezinárodní společenství „zmírní tlak“ vyvíjený na Izrael, aby mimo jiné umožnil vstup humanitární pomoci.

Varování vydal Adnan Abou Hasna z Agentury OSN pro pomoc a práci palestinským uprchlíkům (UNRWA) agentuře AFP. Navzdory příměří mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamás – spojencem Íránu – z října 2025 zůstává humanitární situace v Gaze, zpustošené dvěma lety války, extrémně napjatá. „Začátek izraelsko-americké ofenzivy v Íránu situaci jen zhoršil,“ naříkala OSN ve svém prohlášení zveřejněném 6. března. Sotva měsíc po jejich částečném otevření a po měsících blokády byly hraniční přechody do palestinské enklávy Izraelem opět uzavřeny v den zahájení operace „Řvoucí lev“, 28. února. Včetně přechodu Rafah, jediného přístupového bodu pro obyvatele Gazy do okolního světa, který neprochází Izraelem. Izraelská vláda toto nové uzavření vysvětlila jako bezpečnostní imperativ. Kamiony s humanitární pomocí, na kterých je Gaza závislá, pokud jde o téměř všechny její léky a základní potřeby, byly zablokovány. „Hraniční přechody byly uzavřeny kvůli ztrátě bezpečnosti; panoval zde určitý chaos,“ vysvětluje Hamed Sbeata, gazský novinář. „Lidé si nakoupili spoustu jídla, aby si udělali zásoby, protože se obávali návratu hladomoru.“ Poté, co byly hraniční přechody uzavřeny, „zdražily základní potřeby, jako jsou potraviny a mýdlo, o 200 nebo 300 procent,“ řekl agentuře AFP mluvčí UNICEF Palestine Jonathan Crickx. Zvýšila se také cena paliva, které je potřeba k napájení generátorů v nemocnicích. Čtyři dny po zahájení americko-izraelské operace v úterý 3. března byl znovu otevřen hraniční přechod Kerem Šalom, který se nachází mezi Izraelem a pásmem Gazy, což umožnilo „omezený vstup humanitárních nákladních vozidel“, uvádí Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFCR). Podle vedoucího humanitárních operací OSN (OCHA) Toma Fletchera se jím podařilo projet méně než 500 000 litrů paliva. To je „hluboko pod“ hranicí více než dvou milionů litrů, které jsou považovány za „holé minimum pro udržení chodu nemocničních služeb“. Novinář Hamed Sbeata, kterého v pondělí 9. března kontaktovala agentura BFM, poznamenal, že „v posledních dvou dnech se vrátil klid“ a že „ceny se vrátily k normálu“. „Situace však zůstává napjatá,“ tvrdí. Vzhledem k omezené skladovací kapacitě v Gaze vede jakékoli narušení dodávek zboží rychle k nedostatku. To zhoršuje systém zdravotnictví, který je stále „extrémně křehký“, jak v pátek 6. března popsala regionální ředitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) Hanan Balkhy na tiskové konferenci v Ženevě. Polovina nemocnic v palestinské enklávě zasažené leteckými údery již není v provozu. Poskytování péče je navíc brzděno hrozbou pozastavení činnosti 37 humanitárních organizací, jako jsou Lékaři bez hranic, jejichž akreditace nebyla obnovena. „Zásoby základních léků, traumatologického vybavení a chirurgických potřeb jsou nyní na kritické úrovni, zatímco nedostatek paliva nadále brzdí provoz nemocnic,“ varuje OSN. To jen zhoršuje utrpení obyvatel Gazy, kteří již tak trpí masovým vysídlováním v apokalyptické krajině a nedostatku potravin. Obnovené uzavření hraničního přechodu Rafáh také zmařilo naděje kriticky nemocných pacientů, že opustí enklávu za účelem léčby. Začátkem února nebyl tento hraniční přechod, obsazený IDF od května 2024, znovu otevřen pro dodávky humanitární pomoci, ale pouze pro lékařské evakuace a lidi vracející se do Gazy, a to za drakonických podmínek. „Nyní je uzavřen i pro tyto činnosti,“ uvedla IFCR. „Byly povoleny pouze rotace mezinárodního personálu s omezeným počtem zaměstnanců (50) a ty budou zřejmě pokračovat každý týden,“ řekli nám. „Žil jsem v úzkosti a čekal jsem, až se otevře Rafáh, abych mohl jet na léčbu do Egypta,“ řekl agentuře AFP Mohammed Chamiya, 33letý Palestinec, který tvrdí, že trpí onemocněním ledvin vyžadujícím dialýzu. „Každý další den mi bere o trochu víc ze života a moje nemoc se zhoršuje, zejména proto, že lékařské služby dostupné pro dialyzované pacienty zde v Gaze jsou omezené,“ dodal. „Otevření hraničního přechodu se pro nás stalo otázkou života a smrti.“ Ali Al-Chanti, 40letý muž, který se svou rodinou opustil domov poblíž Chán Júnis, sdílí pocit kolektivního vyčerpání. „Mysleli jsme si, že se věci postupně zlepší. Pak ale vypukla válka s Íránem a všechno zničila, čímž situaci vrátila na začátek,“ naříkal. Válka s Íránem umožňuje Izraeli „snáze rozdrtit palestinskou otázku“. Od války proti Íránu a návratu intenzivního konfliktu s Hizballáhem v Libanonu Izrael omezil své útoky na Gazu, jak uvedlo několik obyvatel Gazy. „Myslím, že se situace v Gaze stabilizuje, protože jsou zaneprázdněni válkou v Íránu. Opravdu doufám, že klid zde vydrží a že konečně nastane změna, na kterou tak dlouho čekáme,“ říká palestinský novinář Hamed Sbeata, který v polovině února stále informoval o „zvukech explozí každý den“ navzdory příměří platnému od 10. října. Od tohoto příměří masivní bombardování, které si denně vyžádalo desítky obětí, ustalo, ale nálety a sporadické ostřelování pokračují. Vojenské operace stále probíhají. Ministerstvo zdravotnictví Gazy zaznamenalo mezi touto dohodou a koncem února 2026 dalších 630 úmrtí, včetně 202 dětí a 89 žen. Toto číslo „je navíc k více než 72 000 lidem zabitým od 7. října 2023“ a více než 172 000 zraněným. Čísla považovaná OSN za spolehlivá.

Podle prohlášení zveřejněného v pondělí 9. března ministerstvem zdravotnictví Gazy, zprostředkovaného tureckou tiskovou agenturou Anadolu, byla během posledních 24 hodin uprostřed války mezi Izraelem a Íránem do nemocnic v enklávě převezena tři palestinská těla a čtyři zranění. Podle civilní obrany byla ve středu 4. března poblíž Rafáhu zabita také jedna žena a několik Palestinců bylo zraněno izraelskou palbou v centru enklávy. „Zatímco „nálety se staly méně častými“, „válečná letadla a průzkumné letouny jsou stále ve vzduchu,“ poznamenává Abu Mohsen, 33letý Palestinec, který stále hlásí denní exploze v Gaze, „často způsobené ničením domů nebo dělostřeleckým bombardováním“. Izraelská armáda v úterý 10. března oznámila „zlikvidování tří teroristů ukrytých v podzemní infrastruktuře východně od Rafáhu“. Pro Jeana-Paula Chagnollauda, čestného prezidenta. Podle Institutu pro výzkum a studie Středomoří a Blízkého východu (iReMMO) válka s Íránem umožňuje Izraeli „snadněji rozdrtit palestinskou otázku, a to jak proto, že se o ní méně diskutuje, tak proto, že dnes mají ve všech ohledech volnou ruku.“

„Útoky v každém okamžiku, kontrola toku humanitární pomoci a zabíjení lidí, kteří se přiblíží ke žluté linii (po příměří se izraelské jednotky stáhly do oblasti vymezené žlutou linií, kterou dále rozšiřují a která nyní pokrývá téměř 60 % enklávy, pozn. redakce), jsou pro Izrael způsobem, jak systematicky destabilizovat gazanskou společnost,“ poznamenává specialista, který upřesňuje, že Hamás, „výrazně oslabený“, „již není zásadním problémem“.

„Izrael, který si nikdy nepřál druhou fázi mírového plánu, zajišťuje, aby situace, která panuje od loňského října, pokračovala,“ domnívá se. „Válka proti Íránu mu úkol usnadňuje.“