U osob mladších 25 let má intenzivní používání sociálních médií negativní dopad na jejich pohodu.

Ačkoli sociální média hrají významnou roli v každodenním životě mladých lidí a s tím, jak tráví stále více času před obrazovkami, jejich dopad se dostává stále větší pozornosti.

Nejnovější Zpráva o světovém štěstí, zveřejněná pod záštitou OSN, skutečně zdůrazňuje kontrastní trendy v závislosti na regionu a způsobu jejich používání. A za těmito daty přetrvává otázka: skutečně tyto platformy přispívají ke zlepšení kvality života mladších generací?

Jasná korelace mezi intenzivním používáním a špatným životním stylem

Zpráva, zveřejněná prostřednictvím zprávy agentury AFP, zdůrazňuje výrazný trend: intenzivní používání sociálních sítí je spojeno s poklesem blahobytu mladých lidí.

Tento jev je obzvláště patrný v několika západních zemích, jako jsou Spojené státy, Kanada, Austrálie a Nový Zéland. Ještě překvapivější je však to, že mladé ženy se zdají být nejvíce vystaveny riziku.

Dokument se zejména zmiňuje o dramatickém poklesu úrovně štěstí u osob mladších 25 let v těchto regionech, což odráží nedávné zákony zakazující sociální média pro mladší lidi, včetně Francie.

Vztah mezi sociálními sítěmi a blahobytem však zůstává nejasný. Výzkumníci zdůrazňují řadu faktorů, které hrají roli, jako je délka užívání, typ platformy, způsoby interakce a socioekonomický kontext. Jinými slovy, ne všechna užívání jsou stejná.

Složitější dopad, než se zdá

I když je nadměrné užívání spojeno s negativními účinky, úplné odvrácení se od něj také není bez následků.

Zpráva zdůrazňuje, že mladí lidé, kteří dobrovolně opouštějí sociální média, mohou také přijít o určité výhody, zejména pokud jde o sociální spojení a přístup k informacím. Tato ambivalence ilustruje komplexní roli digitálních platforem v psychické pohodě a navíc se v jiných regionech světa objevuje opačný trend, kde se průměrná úroveň štěstí mezi mladými lidmi za posledních dvacet let zvýšila. Kromě problematiky sociálních médií se zpráva opírá o širší ukazatele, jako je HDP na obyvatele, zdraví, sociální podpora a vnímání korupce. V tomto žebříčku si Finsko udržuje první místo již devátý rok po sobě, zatímco Francie mírně klesá na 35. místo. Tento celkový přehled v konečném důsledku slouží jako připomínka toho, že pohoda nezávisí pouze na používání digitálních technologií, ale na řadě strukturálních faktorů. Sociální sítě jsou tedy součástí většího ekosystému, jehož účinky se stále vyhodnocují…